V posledních týdnech jsme svědky řady „informačních“ a „dezinformačních“ mediálních kampaní nejen o tomto onemocnění, ale především o zdravotnických opatřeních, která by měla či neměla být zaváděna. Jsou představovány lékařskými „kapacitami“, vědeckými i společenskými „elitami“, nejrůznějšími celebritami, ale skuteční odborníci, kteří mají dostatek teoretických i praktických znalostí s infekčními chorobami, příliš slyšet nejsou. Aktuální vydání časopisu Farmakoterapeutická revue představuje u nás dosud nejrozsáhlejší odborné informace o infekci covid‑19, které shrnují současné znalosti o nejdůležitějších epidemiologických, laboratorních a klinických aspektech tohoto onemocnění. Hlubší pochopení této infekce by mělo pomoci lékařům, kteří se o pacienty s covid‑19 starají, širší zdravotnické veřejnosti a odborníkům, kteří se v současné době podílejí na zavádění dalších protiepidemických opatření nebo doporučení k ochraně zdravotníků a dalších osob pečujících o pacienty, i těm, kteří tvoří aktuální terapeutické postupy

INFORMACE PRO LÉKAŘE, ZDRAVOTNICKOU VEŘEJNOST

Covid-19 informace pro lékaře - Farmaceutická revue.pdf


INFORMACE PRO PACIENTY - DOMÁCÍ LÉČBA COVID-19

Léčba je nadále symptomatická - podle potíží, které máte: při teplotě nad 38 C vezměte Paralen (paracetamol) 500 mg max dávka je 4 gramy denně - tj 2-2-2-2 tbl (překročení dávky může vést k selhání jater), nebo Ibalgin 400 mg (Ibuprofen) max 3x denně 1 tbl (1-1-1).  Na suchý kašel Levopront, Stoptussin, Tussin.  Pokud máte kašel s hleny Erdomed sáček 3x denně (poslední dávku cca v 17 hodin, aby nedocházelo k dráždění na kašel v nočních hodinách). V případě poruchy čichu k regeneraci čichového nervu vitamíny skupiny B - Milgamma N 3x1 po dobu trvání potíží s čichem a chutí. Na rýmu nosní kapky (Muconasal, Olynth, Afrin, Nasivin, Sanorin) - používejte max 1 týden, jinak Vám hrozí poškození nosních sliznic.  Vhodná Vincentka spray, Sterimar spray (solné roztoky - možno používat do nosu delší dobu - i několik týdnů).  Dostatek tekutin, klidový režim


TEST NA PROTILÁTKY SARS Cov-2

Proč si nechat udělat test?

Prozradí vám, jestli má Váš organismus protilátky a případně které. K této infekci mohlo dojít bez jakýchkoli příznaků, nebo s mírnými příznaky, které jste nemuseli považovat za významné.

Co test zjistí?

  • Test může na základě měření výskytu protilátek IgM a IgG v krvi zjistit, jestli jste v minulosti přišli s virem do kontaktu, případně jestli u Vás aktuálně probíhá infekce.
  • Aktuálně probíhající infekci odhalí přítomnost protilátek IgM (od asi 10. dne od nákazy).  
  • Objevení protilátek IgG poukazuje na dříve prodělanou infekci a v organismu se objevují cca od 3. týdne po začátku nemoc

Kdy se nechat testovat?

Pokud máte nemoc potvrzenou tzv PCR testem (výtěr z nosohltanu) je v daném čase (krátce po PCR testu) zbytečné protilátky vyšetřovat. Test na protilátky je vhodné provést cca 2 týdny po skončení Vaší karantény nebo pracovní neschopnosti.

Jak test probíhá?

Z kapky krve odebrané nejčasteji z prstu. Výsledek testu je cca za 10 minut! Na test se předem objednejte (telefonem, emailem).


ZTRATILI JSTE ČICH? NEZOUFEJTE, ZKUSTE ČICHOVÝ TRÉNINK!

Čich

Jako prevenci před virovou infekcí (nejen covid19) a zlepšení imunity zařaďte do Vašeho života zdravé jídlopohyb, dobrý spánek a doplňte přechodně o užívání vitamínu BCD a Omega3 mastných kyselin - rybí tuk (význam výše uvedeného byl mnohokrát potvrzen). 


JEDNODUCHÁ OPATŘENÍ, KTERÁ MŮŽEME VŠICHNY BEZ PROBLÉMŮ DODRŽOVAT - IT'S SO SIMPLE, WE CAN DO THIS TODAY

Prevention of coronavirus

Doctors and healthcare united…

            

Článek prof. J. Widimského, autor je děkan 3. lékařské fakulty UK Praha,

(Novinky.cz 5.11.2020)

Jediné obory VŠ studia, které nyní pokračují každý den v praktické výuce s osobní přítomností studentů, jsou zdravotnické obory. Je to správné, protože výpadek jednoho ročníku absolventů by měl na zdravotnictví fatální dopady. Skutečně ale lze pracovat na plný úvazek a současně studovat medicínu? Samozřejmě kvalitně obojí dělat nelze. Toto neřešitelné dilema otevírá však mnohem širší otázky.

Ukazuje, že naše uvažování o vlnách pandemie může být chybou. Na jaře byla tzv. první vlna – svět se zastavil. Díky tomu první vlna opadla, ale infekce nezmizela. Mnoho lidí včetně mnoha vlád doufalo, že vše skončilo. Už v létě ale bylo zjevné, že infekce nezmizela, pouze doznívalo její zmírnění způsobené omezeními. Teď na podzim se ukazuje, že opak je pravdou.

Zcela nepochybně podzim bude minimálně v Evropě mnohem horší než jaro. Všichni se nyní ptají, zda tato druhá vlna skončí do Vánoc. Neskončí, protože to žádná druhá vlna není. Je to stále jedna a táž infekce, která se prostě šíří mezi lidmi podle toho, jak moc se shlukují ve vnitřních prostorách a jak málo dodržují jednoduchá preventivní opatření.

Zatímco chřipka přichází opravdu sezonně zpravidla v zimě a mezitím se téměř nevyskytuje, covid-19 se zcela evidentně vyskytuje kontinuálně po celý rok. Jediný faktor, který jeho šíření ovlivňuje, je chování lidí.

Mluvit o první či druhé (případně v budoucnu třetí atd.) vlně je nesmírně zavádějící. Zejména proto, že občané si pod pojmem vlna představí něco, co přijde a zase brzy odejde – něco jako povodeň. Tak tomu ale u tohoto koronaviru není.

Z dosud známých faktů vyplývá, že v EU dosud s covidem-19 zemřelo přes 170 tisíc osob. Při udávané smrtnosti 0,7 procenta to tedy znamená, že s nemocí se dosud setkalo jen asi 24 milionů obyvatel EU, což je necelých šest procent obyvatel. Pokud nebude dostupná účinná a bezpečná vakcína (a pokud se pro ni dobrovolně nerozhodne většina obyvatel), lze předpokládat, že většina ze zbylých cca 420 milionů obyvatel EU se s nemocí potká.

Pokud to těm prvním šesti procentům trvalo půl roku, velmi volnou extrapolací by bylo možno odhadnout, že bude trvat dalších přibližně sedm let, než se s nemocí potkají všichni. Pokud tedy v prvním roce pandemie máme dvě vlny, čeká nás jich ještě dalších čtrnáct?

To zní jako hodně divoká úvaha, ale rozvádím ji ze zcela konkrétního důvodu. Pokud vlády, experti i novináři lidem říkají, aby vydrželi pár týdnů či měsíců omezujících opatření a pak že bude líp, většina lidí zatne zuby a snaží se nějak vydržet. Ono ale bohužel o moc lépe za pár týdnů ani měsíců nebude.
Kumulující se zklamání z toho, že to první ani druhou, ani žádnou další vlnou nekončí, však jistě povede k narůstajícímu naštvání lidí a k enormní nedůvěře vůči vládám i expertům. Lidé musí proto otevřeně dostat férovou, byť velmi nepříjemnou informaci: pandemie bude trvat ještě několik let, a je nutno tedy dlouhodobě upravit veškeré naše chování, uvažování a plánování tak, abychom těchto několik let přečkali s co nejmenšími škodami zdravotními, ekonomickými i sociálními.

Je nutno začít uvažovat dlouhodobě, a ne v horizontu několika týdnů trvání tzv. vln. Každá vlna lockdownu poškodí ekonomiku a každé následné přílišné uvolnění poškodí zdraví. Hledejme tedy jiný přístup než vytváření vln.

Asi nejvýrazněji by se tato změna uvažování měla projevit ve školství. Pokud by se současné přerušování školní docházky na několik měsíců opakovalo po několik let, devastace vzdělávání bude katastrofální. Je nutno systém změnit tak, aby kvalitní vzdělávání pokračovalo bez ohledu na pandemii.

Budeme muset děti i studenty do škol pustit, avšak dlouhodobě kombinovat kvalitní a interaktivní distanční výuku s velmi přísnými opatřeními v prezenční výuce ve školách. Tato přísná opatření by měla umožnit obnovení výuky a její dlouhodobé udržení za cenu razantních a trvalých preventivních opatření na úrovni škol, tříd i jednotlivých žáků a pedagogů.

Vzdělávání by nemělo probíhat střídáním normální prezenční výuky s výhradně distanční výukou, ale omezená prezenční forma výuky by, za přísnějších hygienických opatření, než tomu bylo dosud, měla být trvale možná a měla by se kombinovat s kvalitní distanční výukou.

Podobné úvahy by bylo vhodné extrapolovat i do jiných oblastí lidské činnosti. Prostě nezavírejme společnost do opakovaných tvrdých lockdownů prostřídaných zbytečně velkými uvolněními, nýbrž přijměme jako nezbytnost jisté podstatné a dlouhodobé změny v našem chování.

Přijměme například roušky a pro rizikové osoby raději respirátory s jistými snesitelnými formami sociálního distancování jako extrémně nepříjemnou nutnost, bez níž to prostě nepůjde. Fakt, že to jde, nám přesvědčivě ukazují některé asijské státy, ale třeba i to opakovaně kritizované Švédsko.

Cesta ven z této krize musí vést přes dlouhodobou koncepci pro lidi i pro ekonomiku únosných omezení, nikoli přes námi samými vyvolané vlny zavírání a otevírání.

Koronavirus není povodeň s několika přechodnými vlnami, které by odešly. Bude to dlouhá plavba nejistými vodami. Břeh je ještě daleko a není zatím vůbec jisté, zda nebo kdy nás k němu přiblíží očkování.


Mikroorganismy (viry, bakterie, houby, plísně,...) tu s námi vždy byly, jsou i budou. Někteří původci infekcí přicházejí v epidemiích pravidelně každý rok (viry chřipky), jiní za mnoho let. Objevují se původci nových lidských onemocnění, jejichž zdrojem často bývají zvířata (tzv. antropozoonozy). Nad mnohými zatím máme kontrolu (očkování), některé dokážeme léčit. Na mnoho z nich léčbu nemáme žádnout. Když v boji i výzkumu zpomalíme, řada nemocí, které znáte z vyprávění nebo z jiných částí světa se brzy vrátí (tuberkuloza, spalničky, příušnice, černý kašel, záškrt, přenosná obrna,...). Zeptejte se nás už dnes, jak se proti některým infekcím bránit již dnes. 

Aktuální informace ke coronaviru SARS-Cov2 a nemoci COVID-19 

Státní zdravotní ústav: http://www.szu.cz/tema/prevence/2019ncov

Česká televize: https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/3037207-koronavirus

Ministerstvo zdravotnictví: https://koronavirus.mzcr.cz/

WHO: World Health Organization: https://www.who.int/

CDC: Centers for Disease Control and Prevention: https://www.cdc.gov/

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.