Zde najdete informace související s očkováním /Není jen Covid.../

Prevence infekčních nemocí pomocí očkování zachránila na světě od doby vynálezu očkování už miliony lidských životů. Očkování pomohlo vyhladit některé nebezpečné infekce (pravé neštovice), jiné jsou dobrými kandidáty na to, aby ze světa zmizely také (dětská přenosná obrna). 

Další alespoň držíme pod kontrolou (spalničky, zarděnky, příušnice, černý kašel, tuberkuloza,...). Pokud v této práci zvolníme - budeme mít zpět infekce, o kterých si (zatím) jen čtete v knihách, na internetu nebo v reportáži z druhé strany světa.

Nejedná se o nepodložené šíření poplachu. Infekce se v dnešním propojeném světě šíří velmi rychle.  Covid toho může být "pěkným" příkladem. 

Díky očkování, rozvinuté hygieně i pitné vodě vděčíme za to, že se dožíváme v rozvinuté části světa takového věku. Nic z toho ovšem není samozřejmostí jinde a i situace v naší zemi (Evropě) se může rychle změnit.

Pojďme si o tom říci víc, pojďme se připravit.



Vysoce aktuální od podzimu

OCHRANA PROTI CHŘIPCE JE KAŽDOROČNÍ ZÁLEŽITOST

- začínáme v polovině října

Do nosu si můžeme strkat prst, ale taky vakcínu proti chřipce!

Bohužel, asi v této sezoně zklamu. Zatím je tohle očkování vyhrazeno dětem (2 roky - 18 let)

Minulou chřipkovou sezonu - v přelomu roku 2020 - 2021 jsme neměli mnoho případů chřipky - svět se téměř zastavil, lidé necestovali a byli zavření doma,  nosili roušky a respirátory. Těmito opatřeními se významně snížil přenos respiračních virů - koronaviru, virů chřipky i virů rýmy (v úzkém mezilidském kontaktu se všichni původci respiračních infekcí tak snadno přenáší).

Neděláme si však iluze, že lidé (hlavně nemocní respirační infekcí) dodržují opatření, která by měla být samozřejmá (mít v nemoci roušku a respirátor třeba v MHD nebo obchodě). Proto se domnívám že ochrana proti chřipkovými virům bude v nadcházející sezoně zimy a jara opět vysoce aktuální. 

Očkování proti chřipce vám doporučuji v jakémkoliv věku a v jakémkoliv aktuálním zdravotním stavu: jste-li zdraví a s ničím se neléčíte. Nebo již máte chronické potíže (se srdcem, cévami, plícemi, diabetem a dalšími nemocemi). 

Ochrana u jinak zdravých lidí sníží riziko nemoci jako takové a s ní i ekonomické důsledky (pracovní neschopnost, komplikace nemoci, málo peněz v pracovní neschopnosti, komplikace na straně firmy - ve službách, ve výrobě).

Ochrana u chronicky nemocných významně sníží riziko komplikací, hospitalizace (a náročnosti léčby), ale i zbytečné smrti.

Novinkou tuto sezonu je u nás očkovací látka, která se aplikuje do nosu. Tedy žádná jehla do ramene! Vakcína ale je zatím vyhraze dětem (2 roky až 18 let) a imunitu vlastně vytváří přirozeným způsobem - tak jak to viry chřipky dělají - na sliznicích dýchacích cest. Ve vakcíně je také živý, ale oslabený virus (nezpůsobí nemoc a pomůže vytvořit protilátky přímo na sliznicích dýchacích cest). V některých zemích je vakcína podávána i lidem do 50 let.

Máte-li zájem, od září se můžete u nás v ordinaci domluvit na rezervaci očkování, protože nejlepší čas na očkování bude v říjnu a listopadu, aby ochrana proti chřipce vydržela až do jara.

* * * Očkovat začínáme od poloviny října * * * 

Přemýšlejte právě TEĎ



Vysoce aktuální celý rok

Klíšťovou encefalitidu přenese klíště do dvou hodin od zakousnutí.

Klíšťová encefalitida...Očkování proti klíšťové encefalitidě...

První příznaky připomínají chřipku a po pár dnech odezní. Nemoc se ale brzy vrátí a udeří v plné síle nesnesitelnými bolestmi hlavy, závratěmi, horečkou, světloplachostí. Mohou vás čekat týdny a měsíce pracovní neschopnosti. Možná je dlouhotrvající obrna hlavových nervů, postižení nervů ovládajících nohy a ruce (obrny) či porucha sluchu (hluchota) a jiné vážné komplikace a následky, třeba demence. Následky se léčí dlouhou rehabilitací, často bez návratu správné funkce ruky, nohy, s často trvajícími bolestmi hlavy a psychickými potížemi. Nebo léčit nejdou….

Na klíšťovou encefalitidu není doposud lék. Jediná cesta jak se nemoci vyhnout, je absolvovat velmi účinné očkování.

Nemoc je vysoce endemická – klíšťatům, která virus přenáší se v Česku výborně daří na celém území ČR, včetně hor. S nemocí se ale setkáte v celé Evropě (klíšťata neznají hranice). Počtem případů patříme mezi zemi na 1. místě v Evropě, v proočkovanosti ovšem patříme na místo poslední.

Zdrojem infekce může být i nepasterizované mléko od infikovaných zvířat (kozy, ovce) a produkty z něj – sýry.

Ekonomové spočítali průměrné nepřímé náklady, počítejte s námi:

  • Člověk, narozený 1984, důchodový věk 65 let, průměrný plat měl v roce 2018 – 33.840 Kč, který onemocněl v ten rok klíšťovou encefalitidou a bude mít i paralýzu (těžké postižení hybnosti končetiny): nepřímé náklady na tohoto pacienta: 33.840 Kč x 12 měsíců x 30 let (než se dostane do věku starobního důchodu) = 12.182.400 Kč. Jde o enormně vysoké náklady.

K očkování k nám můžete přijít celý rok! Chránit se není nikdy pozdě. 

https://www.pozorkliste.cz/

KDE CHYTNEŠ KLÍŠTĚ?

Mapa rozšíření vektoru - přenašeče viru klíšťové encefalitidy v Evropě. S klíšťaty nakaženými virem KME se setkáte v celé Evropě.  Proč ale mapa vypadá tak, že by klíště neznali ve Velké Británii nebo ve Francii nebo v Bulharsku? Pokud určitý stát nemá propracováno hlášení případů nemoci do evropských registrů, jeví se místo na mapě "čisté". Klíšťata si s hranicemi státu hlavu nelámou a při cestování (sání krve) na zvířatech (savcích, obojživelnících a ptácích) včetně člověka i bez pasu procestují hravě celý Evropský kontinent.



Vysoce aktuální celý rok

SCHVÁLNĚ: COVID nebo PNEUMOKOK? VIRUS nebo BAKTERIE? 13 nebo 23?

Nebo 13 + 23? Je lepší 23 nebo 13 ...? Správně je 13+23. Co to znamená? Jde o počet druhů bakterií pneumokoků, proti kterým vás spolehlivě vakcína chrání.

OBĚ VAKCÍNY JSOU OK! SPOLEČNĚ DOKÁŽOU JEŠTĚ VÍCE!

Zápal plic...OČKOVÁNÍM PROTI PNEUMONII!

Víte, že velmi těžký zápal plic způsobuje také bakterie pneumokok? Dýchací cesty a plíce poškozené virovými onemocněními (a covid nevyjímaje) jsou vhodným terénem pro tuto bakterii. Čísla 23 a 13 znamenají vakcíny, které velmi dobře chrání proti tolika typům pneumokoka a spolu poskytují velmi širokou ochranu. Vysoce aktuální téma! 

Pokud tuto ochranu ještě nemáte, nebojte se zeptat právě teď.  Tato ochrana proti těžkému zápalu plic je dlouhodobá. Pneumokok se přenáší vzdušnou cestou - kapénkovou infekcí od nemocného nebo přenašeče.

TEĎ je ten nejlepší čas. Zítra může být všechno jinak...


Zápal plic - pneumonie

Covid 19 - virová infekce - může poškodit Vaše plíce. V tuto chvíli můžete tak dostat bakteriální zápal plic.

Těžký zápal plic způsobuje také pneumokok. Pneumokok je bakterie, je jich mnoho druhů a některé způsobují velmi těžký zápal plic, zánět mozku a otravu krve. Víme, jak se proti němu chránit! Už teď. Dříve, než si na Vás přijde!

* Čím jsme starší, tím je riziko těžké pneumonie a nemocí způsobených pneumokokem vyšší! Imunitní systém ve vyšším věku už zvládá boj proti infekci mnohem hůř. Pojďme mu společně pomoci.

Pro koho je ochrana důležitá?  Poznali jste se právě teď?

      • bylo Vám již 40 let? nebo 50 let? oslavili jste již 65 let? ANO - ochrana je pro Vás důležitá
      • léčíte se pro nemoci srdce a cév, diabetes, astma průdušek? ANO - ochrana je pro Vás důležitá
      • máte imunosupresivní léčbu? Třeba pro záněty kloubů nebo střev? ANO - ochrana je pro Vás důležitá
      • trpíte na potíže s ledvinami, játry, léčíte se s nádorem? ANO - ochrana je pro Vás důležitá
      • kouříte nebo víc konzumujete alkohol? ANO i pro vás je ochrana důležitá
      • žijete v domově pro seniory nebo i dlouhodobě ve zdravotnickém zařízení?  ANO -  i pro vás je ochrana důležitá
      • pokud jste už zápal plic měli je ochrana pro Vás také důležitá - pneumokoků je totiž více druhů



Trocha historie nikoho nezabije, aneb nebojte se a čtěte dále!

Téma: Hrot -  Týdeník pro ekonomiku, politiku a byznys (článek uveřejněn se souhlasem vydavatele i autora)

Zdroj: https://www.tydenikhrot.cz/clanek/jako-s-nemocnym-konem-odpor-k-ockovani-ma-u-nas-dlouhou-tradici-vakcinace

Autor: Václav Drchal

Jako s nemocným koněm

Odpírači očkování se u nás vyrojili už před 220 lety. Do jejich řad patřili slovutní lékaři i nevzdělaní prostí lidé, kteří věřili, že nemohou opravovat dílo boží.

Zřejmě nejstarší český popis popíračů očkování pochází z roku 1801. Najít ho lze v pojednání s prapodivným jménem: „V čem vlastně pozůstávají kravské neštovice? A k čemu jsau prospěšné?“ Jeho autor Laskavec Lidský (jde o doplněný anonymní překlad německé brožury, kterou sepsal hrabě Hugo Franz Salm-Reifferscheidt) horoval za očkování proti pravým neštovicím a do nebe vychvaloval zbrusu novou vakcinaci pomocí kravských neštovic.

Výkřikem komunikační techniky byl tenkrát semaforový telegraf a o nanočipech ani o Billu Gatesovi ještě nikdo neslyšel, ovšem už tehdy byla s odpůrci očkování řeč jako s nemocným koněm. Laskavec je vcelku případně charakterizoval slovy, že „svého rozumu dosti nevzdělali“ a „rozumnějším nevěří, nechtíce jich rady přijmauti“. Typický zástupce sekty odpíračů na to šel podle Laskavce selským rozumem: „Já mám čtyry děti, jenž šťastně neštovice odbyly, proč bych páté dítě očkovati dal, lékař jich nemůže lépe udělati nežli přirozenost.“ No a kdyby i takový odpírač nakrásně uznal, že vakcinace zabírá, stejně by ji odmítl: „Já sice viděl, že očkované děti snadně neštovice přestály, ale v krátkém čase potom umírají; tak sausedu Bartlíkovi dítě umřelo, jenž před několika měsícemi neštovice mělo; a kmotr Lebeda a strejček Koubek také tak o své děti přišli.“ Takové tvrzení sice vypadalo neprůstřelně, ale podle Laskavce stačilo zapátrat a ukázalo se, že „sausedu Bartlíkovi dítě proto umřelo, že se koblih (už tehdy se jimi zjevně dalo otrávit – pozn. red.) najedlo; že kmotru Lebedovi dítě s okna spadlo a krk srazilo a že strejček Koubek zapomněl zamknauti lahvici (flaši) s vínem, že na ni jeho pětiletý chlapec přišel a horkau zimnici z lahvice si vypil“.

Marný souboj s hotentoty

Laskavec to myslel dobře a měl pravdu, přesto může mít člověk pro tehdejší odpírače očkování jisté pochopení. Vakcinace (z latinského slova „vacca“, tedy kráva) kravskými neštovicemi byla úplnou novinkou a v českých zemích – konkrétně v Brně – byla poprvé úspěšně vyzkoušena až roku 1800. Do té doby se používala takzvaná variolizace, při které se do těla očkovaného vpravoval – většinou skalpelem či jehlou – hnis z puchýřků člověka nakaženého neštovicemi. Pokud se očkování „ujalo“, byl průběh následného onemocnění většinou relativně mírný, přesto se udává, že pro 0,5 až 2 procenta variolizovaných skončila

tato procedura smrtí. Oproti 20- až 30procentní smrtnosti neštovic získaných přirozenou cestou (tedy kapénkovou infekcí) to byl úžasný pokrok, přesto se variolizace hodila spíš k záchraně životů při epidemii než k plošné a preventivně prováděné imunizaci.

Objev vakcinace tuto logiku změnil, protože kravské neštovice mají u lidí jen mírné příznaky. Technicky se prováděla velmi podobně jako variolizace, ovšem materiál byl jiný – její vynálezce Edward Jenner použil roku 1796 hnis ze stroupku kravskými neštovicemi nakažené děvečky. Habsburská monarchie patřila (v tomto ohledu) k nejpokrokovějším zemím na kontinentně, a tak už roku 1802 prošlo vakcinací v Čechách víc než osm tisíc dětí, přičemž jen dva „očkovanci“ zemřeli. Pitva navíc ukázala, že v prvním případě byl příčinou s očkováním nesouvisející zápal plic a ve druhém vodnatelnost hlavy. Vakcinace tím osvědčila svou bezpečnost, ovšem šíření různých pověr a „vesnických legend“ to nezarazilo. Víme o tom třeba ze zápisků lékaře Johanna Nečáska z Hostinného, který si stěžoval, že v okolí žijí „samí Hottentoti“ věřící směšným nesmyslům: „Jsou v prvé řadě přesvědčeni, že vakcinace je zásahem do boží vůle; dále pak, že jejím prostřednictvím chce stát jen získat více vojáků; nakonec tvrdí i to, že neštovice jsou jediným prostředkem, jak umenšit velký počet lidí.“

Jestliže před 200 lety mohl mít člověk pro odpírače očkování jisté pochopení, v průběhu 19. století se jejich postoj změnil v nebezpečnou zhovadilost.

Triumf očkování

Počet očkovaných dětí nehledě na to neustále rostl a ve 30. letech podle knihy Daniely Tinkové Zákeřná mefitis podstoupily vakcinaci více než čtyři pětiny z nich. Slabší epidemie se ovšem vyskytovaly i dlouho poté. Jen v Praze například neštovice v letech 1865 až 1874 zahubily 1489 lidí. Další epidemie přišla v letech 1883 až 1884 a díky tehdejším přesným statistikám víme, že očkovaní (smrtnost 3,31 procenta) měli zhruba šestkrát vyšší šanci na přežití než nenaočkovaní (smrtnost 19,44 procenta).

Naposledy u nás neštovice hromadně zabíjely v roce 1892, kdy jim v českých zemích podlehlo 1594 lidí. V polovině 90. let ovšem počet případů – hlavně díky kvalitním vakcínám a přeočkovávání starších ročníků – rychle klesl. Válečný rozvrat přinesl dočasný návrat nemoci, ovšem v roce 1919 zavedlo Československo povinné očkování a v polovině 20. let u nás tato choroba vymizela.

Učení popírači

Kromě „popíračů z lidu“ samozřejmě existovala i jejich učená forma. K očkování byl krajně skeptický třeba německý filozof Immanuel Kant. Ve své Metafyzice mravů mínil, že každý, kdo se nechá očkovat, se „vystavuje nebezpečí smrti“, a dostává se tak do situace ještě svízelnější „než mořeplavec, který přinejmenším nevyrábí bouři, jíž je vystaven“, což logicky

nutilo člověka vyznávajícího křesťanskou etiku položit si otázku: „Je v tom smyslu očkování povoleno?“

Takových filozofických výšin čeští učení popírači nedosahovali, přesto se dovedli ozvat. Profesor pražské lékařské fakulty Ignaz Mattuschka vydal roku 1802 rozsáhlý spisek, ve kterém tepal neúčinnost vakcinace a prohlašoval ji za nebezpečnou. Mínil, že naočkované kravské neštovice se mohou změnit v pravé, a dokonce uváděl případy dětí, kterým údajně po vakcinaci narostly „nepřirozené vlasy“ připomínající kravské chlupy. Příliš se to neliší od dnešních fake news tvrdících, že očkování proti covidu-19 přepisuje DNA, na obranu Mattuschky je však třeba uvést, že tehdejší věda o existenci virů ani genů ještě nic nevěděla. Mattuschka navíc o rok později změnil stranu a stal se členem státní vakcinační komise. Jestli prozřel, nebo jen dostal nabídku, která se neodmítá, netušíme.

Lékař & kovář

Jestliže před 200 lety mohl mít člověk pro odpírače očkování jisté pochopení, v průběhu 19. století se jejich postoj změnil v nebezpečnou zhovadilost. Přesto jich stále bylo dost. Například podle Zprávy o poměrech zdravotních v království Českém za rok 1900 nenechali rodiče z celkem 217 525 předškoláků naočkovat plných 54 455, přičemž v 7650 případech šlo o výslovné odpůrce očkování. Důvodem byl podle onoho dokumentu „vzrůst nezřízené agitace pro přírodní léčbu“, která se nejvíce šířila v průmyslových severočeských (německých) okresech Liberec, Jablonec a Rumburk. České noviny to pochopitelně nenechaly bez povšimnutí a jedovatě připomínaly, že za tím stojí protiočkovací spolky z Německa. Mimochodem, v onom roce zemřel na sepsi způsobenou očkováním přesně jeden člověk…

Ovšem i my Češi jsme ve druhé polovině 19. století měli prominentního odpůrce očkování. Byl jím uznávaný pražský lékař Jan Hamerník, neurvalý a vzteklý muž (na jakéhosi chronicky se přejídajícího faráře chtějícího vědět, co mu chybí, údajně zařval, že „druhá prdel“), který zastával řadu ve své době rozumných a nekonvenčních názorů – třeba o neškodnosti onanie a naopak o škodlivosti pouštění žilou. Pro svůj odpor k očkování měl tři dávno překonané důvody: Kravské neštovice podle něj vůbec nebyly neštovicemi, očkováním se prý přenášejí nemoci jako syfilis či tuberkulóza, a hlavně – vakcinace prý nefunguje. Své názory coby poslanec vehementně prosazoval v Říšské radě, publikoval v novinách a šířil mezi svými pacienty, což mu po jeho smrti vyčetl „časopis přírodnický“ Živa, když napsal, že „jeho bezpodstatné umíněnosti děkuje mnoho pražských rodin“ za skon svých blízkých.

Popírači očkování pochopitelně nezmizeli ani po vzniku Československa. Jejich hlásným troubou byl německý poslanec (a nacista) Leo Wenzel, který v parlamentu i mezi voliči

vytrvale agitoval za zrušení povinného očkování. Ani s ním neměly české noviny slitování a s oblibou připomínaly, že je původním povoláním kovář. Jak charakteristické.



I v této době plně a včas využijte možnost ochrany před řadou infekčních onemocnění, které často mají těžší průběh a mohou končit smrtelně (některé se šíří zcela stejně jako onemocnění covid19 způsobené novým koronavirem SARS-Cov-2). Některé infekce se u nás objevují znovu ve zvýšené míře. Mnoho lidí zlehčuje jejich průběh, protože nezažili dobu 50. let, 60. let, 70. let, nebo si ji už nepamatují.V našich zemích byl tradičně v minulosti nízký výskyt řady infekcí díky propracovanému systému očkování (a proto nízké úmrtnosti na řadu infekcí). Tento systém se v posledních 20-30 letech změnil, rozpadl. Jednou z mnoha příčin je globalizovaný svět, informace, které nejsou pravdivé a řada "odborníků", která svými "radami" sleduje jen svůj prospěch a nemají zájem na veřejném zdraví. Prověřené informace by Vám měl zajistit stát prostřednictvím renomovaných odborníků (např. epidemiologů, hygieniků, odborníků na infekční nemoci). 


Co Vám můžeme nabídnout a proti čemu se můžete chránit již dnes v Česku (ve Střední Evropě)

    • ochrana proti černému kašli (infekce šířená vzduchem mezi lidmi)
    • ochrana proti zápalu plic způsobenému pneumokokem (bakterie způsobuje těžké zápaly plic, šíří se vzduchem)
    • ochrana proti virovým žloutenkám A, B (viry způsobující těžké záněty jater, virus typu A je přenosný při špatné hygieně, virem typu B se nakazíte a dlouho o tom nevíte:  rizikový sex, tetováž, dřívější transfuze nebo operace,...)
    • ochrana proti viru klíšťové encefalitidy (nejčastější zánět mozku v Česku, nejvíce případů z celé Evropy je u nás)
    • ochrana proti spalničkám (velmi nakažlivé onemocnění, šíření viru vzduchem od nemocného)
    • ochrana proti sezonní chřipce (vysoce nakažlivému onemocnění, kde se původce šíří vzduchem) - je možné ji zahájit cca od října v daném roce 


Očkování podle věku, podle nemoci, do světa: https://www.vakciny.cz/


Centers for Disease Control and Prevention: www.cdc.gov/vaccines/index.html

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.