Málokdo si při návštěvě lékaře uvědomí, že každé vyšetření, lékařský zákrok či operace něco stojí. A nejsou to malé částky. Zdravotní pojišťovny každoročně zaplatí za zdravotní služby za pacienty desítky miliard korun, v součtu jde až o stovky miliard. To už je částka, kterou si normální člověk ani nedokáže představit…
Ale jak dlouho může zdravotní systém u nás fungovat, když vybraná částka je často nižší než výdaje za zdravotní služby (léky, vyšetření, operace, úrazy, hospitalizace, zdravotní pomůcky a další). Tím, jak populace stárne se zvyšují také výdaje na zdravotní služby. Přitom za děti, nezaměstnané a starobní důchodce platí zdravotní služby stát.
A kde stát peníze vezme? Na daních. Jak ale dlouho bude zdravotní systém fungovat v takové kondici jako dnes, nelze říci.
Často si v lékárně stěžujete na cenu, když doplácíte za léky nebo je platíte celé. Platíme si přece zdravotní pojištění!
Méně si však uvědomujeme, jakou částku za léky či zdravotní služby, kterou představuje třeba návštěva lékaře, zaplatí zdravotní pojišťovna. Zatímco za preventivní prohlídku dospělého člověka zaplatí zdravotní pojišťovna v průměru cca 800 korun, tak operace kýly vyjde na částku 20.000 korun. Za porod císařským řezem bychom bez zdravotního pojištění museli zaplatit 37.000 korun a 10.000 korun jde na péči o novorozence. Za operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu dokonce 88 000 korun. Transplantace srdce vyjde přes milion, operace slepého střeva 27.000 korun, gastroskopie s odběrem vzorků a jejich zpracováním cca 10.000 korun. Komplexní vyšetření kardiologem asi 20.000 korun. Laboratorní testy, které začínají jenom odběrem krve, jdou často do tísíců korun.
Proto platí, že prevence je levnější než léčba nemoci, jejich komplikací nebo následků.
CHŮZE - ZKUSTE JEDNODUCHÝ A PŘIROZENÝ POHYB PRO KAŽDÉHO A V KAŽDÉM VĚKU
10.000 kroků denně? Ještě si netroufáš? Tak udělej aspoň 6.000 kroků denně. Klidně i méně - každý KROK se počítá! Chůze je přirozený pohyb pro člověka, zlepšuje činnost srdce, plic, svalů a podoruje dobrou náladu. Pomáhá při potížích se spánkem.
Časopis Respekt, Petr Třešňák 28.3.2021
SEZENÍ: NÁVOD NA PŘEŽITÍ
Jak zvládnout život v pozici, s níž evoluce nepočítala
je nebezpečnější než kouření, zrádnější než skok s padákem a zabije víc lidí než HIV,“ prohlásil před pár lety slavný americký lékař James Levine. Pokud jste zvědaví, jakého nepřítele měl na mysli, můžeme napovědět, že jde o činnost, kterou s velkou pravděpodobností právě teď provozujete. A nejspíš u toho vůbec necítíte obavy jako před výskokem z letadla nebo nad další načatou krabičkou cigaret.
Sezení, nejčastější poloha těla, jakou během svých bdělých hodin většina obyvatel vyspělého světa zaujímá, zkrátka působí na první pohled docela nevinně. O tom, zda se svými zdravotními následky v podobě kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky nebo bolestí pohybového aparátu opravdu kvalifikuje na „nové kouření“, jak prorocky prohlásil zmíněný doktor Levine, se diskutuje už pár let. A uplynulý pandemický rok téhle debatě přidal na naléhavosti. Lockdowny, práce z domova, distanční vzdělávání a omezené příležitosti k městským toulkám přikovaly těla mnohých k židlím a gaučům ještě pevněji.
Na rozdíl od padáku nebo tabáku, jichž se můžeme při troše snahy vzdát, představuje ovšem omezení sezení mnohem složitější výzvu. V éře kancelářských profesí a všudypřítomných židlí, sedaček a křesel ve veřejném prostoru se spočinutí na zadních partiích našich těl takřka nedá vyhnout – anebo mu přinejmenším odolat. Pátrali jsme po tom, jak v takovém světě alespoň přežít s co nejmenší újmou.
Chceš si přečíst celý článek? Chceš ZMĚNIT podstatnou část svého ŽIVOTA.?
Tahle první část je jednoduchá - klikni na tenhle LINK
PROJEKT BIG LIFE - PROJEKT Z KANADY
kanadští výzkumníci - kliničtí lékaři, datoví vědci a vývojáři chtěli ukázat způsob, jak výzkum a politika veřejného zdraví ovlivňují lidi, jejich rodiny a jejich komunitu. Uvědomili si, že algoritmy, které vytváří pro předpovídání rizika onemocnění v komunitě, jsou stejně přesné, ne -li ještě více, než algoritmy, které používáme na našich klinikách s pacienty. Rychle vytvořili online kalkulačku, která ukazuje, jak zdravý životní styl ovlivňuje délku života člověka, a to stejným způsobem, jakým hodnotíme, jak zdravý životní styl ovlivňuje celá společenství.
A pak tenhle kanadský server spadl….
Web spustili vydáním jednoho z výzkumných příspěvků…. za prvních 30 minut bylo 50 000 uživatelů a servery havarovaly. Od té doby tyto kalkulačky používají miliony lidí z více než 200 zemí. Kanadští vědci pokračovali ve vytváření algoritmů a jejich používání, aby lidem ukázali, jak současnost ovlivňuje jejich budoucí zdraví.
Bohužel, v českém prostředí není stále zvykem mluvit v nemocnici nebo v ordinaci o životním stylu a hledat cesty jak jej zlepšit nebo změnit a tak zlepšit zdraví jednotlivého člověka i komunity. My to ale chceme změnit spolu s kanadskými vědci a univerzitami a nemocnicemi: The Ottawa Hospital / L'Hôpital d'Ottawa, University of Toronto, University of Ontario, The University of British Columbia.
Chcete změnit svůj život a dozvědět se jak na to? Lepší život, svoje zdraví a jejich změnu máte ve svých rukou. Čtěte nyní právě zde:
https://www.projectbiglife.ca/
- kalkulačka pro KŘEHKÉ STARŠÍ DOSPĚLÉ
(Tato kalkulačka identifikuje, kdy se křehký člověk může blížit ke konci života, a poskytuje informace, které pomáhají určit jeho potřeby péče.)
- kalkulačka INFARKTU a MRTVICE